|
|
Postoje malých obcí k žádostem o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Iran, Jakub ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na zjištění postojů malých obcí k žádostem o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Hlavním cílem práce je prozkoumat tyto postoje a pokusit se nalézt příčiny negativních postojů. Zároveň je také ambicí 1) analyzovat využitelnost práva na informace v kontextu malých obcí a 2) pokusit se navrhnout možná opatření, která by mohla zmenšit negativní postoje starostů a starostek malých obcí k právu na informace. V diplomové práci je na starosty malých obcí pohlíženo optikou teorie liniových pracovníků, jejichž činy mají reálný dopad na implementaci veřejných politik. Souběžně s tím je okrajovým konceptem policy failure, které se dívá na zákon o svobodném přístupu k informacím jako na příklad selhání veřejných politik.
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Povinné subjekty dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Molatová, Iveta ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Shrnutí Diplomová práce Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mající za cíl rozkrýt jednotlivé skupiny povinných subjektů a poukázat na nejčastější problémy, které se okolo těchto skupin při aplikaci zmíněného právního předpisu vyskytují, se skládá z celkem jedenácti částí. První část se zabývá právem na informace v širší souvislosti, jako ústavně zakotveným právem, které jednak pomáhá naplňovat dílčí zásadu otevřenosti veřejné správy, jež je podmnožinou a součástí zásad demokratického právního státu a jednak je prostředkem k účinnému využití práv jiných, zvláště pak politických. Druhá kapitola definuje pojem "informace" a věnuje se také jejím typickým vlastnostem. Tato část textu rovněž upozorňuje na možné nestandardní nakládání s informacemi a jejich právní důsledky, plynoucí z různých právních předpisů. Třetí část rekapituluje dosavadní historický vývoj zakotvování práva na informace a přístupu k nim v celosvětovém i evropském kontextu. Čtvrtá kapitola podává přehled platné právní úpravy v České republice. Orientuje se na základní zvláštní zákon této oblasti - zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a Listinu základních práv a svobod a jejich vzájemný vztah. Nakonec je zmíněna i právní úprava partikulárního práva na informace o životním...
|
|
|
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Obert, Radim ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce pojednává o povinných subjektech dle platné právní úpravy, zabývá jejich legislativním vývojem i aktuálním vymezením v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Práce dále přináší ucelený náhled na aktuální problémy vyplývající z aplikační praxe, a to především z pohledu nauky a odborné literatury. Oblast povinných subjektů je zvláště v poslední době častým předmětem rozhodovací praxe soudů ve správním a ústavním soudnictví, které svou rozhodovací činností množinu povinných subjektů dále rozšiřují. Na některých místech autor přináší vlastní návrhy pro řešení nastolených problémů, které souvisejí s platným legislativním stavem. Povinným subjektem, je takový subjekt, který má podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytovat informace vztahující se ke své působnosti. Platná právní úprava rozlišuje čtyři okruhy (skupiny) povinných subjektů. Jedná se o státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, veřejné instituce a subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických osob a právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Povinné subjekty se tedy člení do okruhů, přičemž každý okruh sdružuje povinné subjekty, které disponují charakteristickými...
|
host ::
RSS.